Dina Chloubová

Ahoj Hani,
už se chystáme napsat delší čas, ale pořád to nějak odkládáme. Dnes jsem se už ale rozhodl, že už napsat konečně musím. Posílám za Vámi slova díků, protože s Dinou zažíváme krásné dny (i týdny). Ne že bychom už vše věděli - třeba aportování je stále jenom hra mimina se svými "rodiči". I tak je ale vše nesmírně pohodové. U Diny se krystalizuje báječná povaha, což pro Tebe asi je celkem samozřejmá věc, ale pro nás je to nové, objevné a úžasné. Odkdy jsme se vrátili z labradořího mítingu, změnil se nám život. Dina haltynu bravurně zvládá, naše Hanka je nadšená, jak jsou vycházky s Dinou krásné a pohodové. I další prvky jejího chování jsou krásné a obdivuhodné. Štěká jenom minimálně, ale při velmi nevinné velikonoční akci, kdy holky trochu pro pořádek pištěly, se v Dině projevil záchranářský reflex a rozhodla se štěkotem aljašského malamuta chránit svá děvčata před vetřelci. Bylo to moc hezké, ale také trochu dojemné.

To vše píšu proto, abych za nás malý rodinný kolektiv ještě jednou poděkoval, protože vaše rady, které se snažíme dost úzkostlivě dodržovat, nám opravdu moc pomáhají a je nám s Dinou všem krásně. Takže ještě jednou děkuji a prosím o odevzdání pozdravů i panu manželovi.

Mějte se fanfárově a ať se vám vše daří.
Pavel Chlouba