Tímto èlánkem bychom Vám chtìli osvìtlit nìkteré mýty ohlednì displazie kyèelních kloubù u labradorských retrieverù. Mnozí chovatelé o ní nemluví vùbec, my dìláme v¹e proto, abychom tomuto onemocnìní u na¹ich ¹tìòat pøede¹li.
"Displazie kyèelního kloubu je v souèasné dobì velmi roz¹íøené onemocnìní u psù a to i pøes 25 letou snahu veterinárních lékaøù a chovatelù o sní¾ení a kontrolu výskytu tohoto onemocnìní v populaci øady plemen psù. Displazie kyèelních kloubù je onemocnìní nejvíce se vyskytující u velkých te¾kých plemen a pøile¾itostnì také u plemen malých. Displazie je u psa vývojovým (nikoli vrozeným) onemocnìním s polygenní dìdièností, vznikající bìhem rùstu a mù¾e se vyskytnout na jakékoli kosti a vést tak k poruchám vývoje kloubu loketního, kolenního, ramenního nebo kyèelního. Displazii kyèelního kloubu mù¾eme definovat jako abnormální utváøení kyèelní jamky a hlavice stehenní kosti u geneticky presdisponovaných jedincù, které se projevuje jeho instabilitou a následným vývojem patologických zmìn na v¹ech strukturách kloubu. Statisticky je výskyt stejný u samic a samcù." MVDr. Milan Sná¹il, Csc. Tolik tedy slovo odborníka a teï se Vám to pokusíme trochu laicky ozøejmit. Jak vidíte na obrázcích, kloub u nemocného psa nesedí v jamce "napevno", jeho pohyb je uvolnìný a èasem zpùsobuje zduøeniny a trhlinky v chrupavce, ¹lachách èi dal¹ích orgánech s kloubem v tìsném sousedství. Dùle¾ité je to slovo "èasem", proto¾e i psi s velmi ¹patnou displazií èasto neprojevují ¾ádné pøíznaky a¾ do stáøí, kdy pro nì zaène být pohyb nepøíjemný a bolestivý. Pøi zji¹tìní v pozdním vìku, kdy u¾ nastaly ony "patologické zmìny", je léèba drahá a málo úspì¹ná. Nejdùle¾itìj¹í tedy je postavit se k tomuto faktu èelem a podniknout správné preventivní kroky. Zaèínáme peèlivým sledováním genetických predispozic po nìkolik generací nazpìt a správným výbìrem rodièù. Jak známo, geny mají tendenci jít "obskoèmo" po generacích a proto není nejvhodnìj¹ím øe¹ením zakoupit ¹tìnì, jeho¾ oba rodièe mìli nulovou displazii. Dùle¾ití jsou proto také prarodièe i praprarodièe Va¹eho ¹tìòátka. Zdùrazòujeme, ¾e se jedná o predispozice (náchylnost), nikoli vrozenou genetickou vadu. Dal¹ím dùle¾itým krokem je správná péèe jak o rodièe, tak o ¹tìòátka a to také v dobì, kdy u¾ ho máte doma. Zdraví svého psa máte plnì v rukou Vy a sebelep¹í pøedci nepomohou. Proto¾e labradoøi se øadí do rizikové skupiny vìt¹ích a tì¾¹ích plemen, rozhodnì se vyplatí investovat do kvalitního krmiva a to zejména v kritickém prvním roce ¾ivota, kdy pes potøebuje ¾iviny specifické pro bezproblémový rùst. Odzkou¹eno máme krmivo Happy Dog Junior Croq GR 23, které bylo vyvinuto právì pro tyto úèely. Neménì dùle¾itý je také dostatek pohybu. Velmi doporuèujeme zejména plavání, pøi kterém vyvíjející se kostra nemusí tlumit nárazy jako je tomu napøíklad u bìhu. Labradoøi je navíc pøímo milují. Proto¾e displazie vzniká v období rùstu (èím pøekotnìj¹í tím hùøe), nemù¾eme Vám (my ani jiný chovatel) zajistit, ¾e prodané 7-8 týdenní ¹tìnì displazii nebude mít. To se pozná s jistotou pøibli¾nì v 1 roce stáøí podle RTG. Zastáváme názor, ¾e prevence je v¾dycky lep¹í ne¾ léèba, ale pokud by Va¹e ¹tìnì displazii pøece jen mìlo, musíte o tom vìdìt a to co nejdøíve. Kvùli vèasnému odhalení displazie u mladých psù pro své klienty poøádáme "hromadné" rentgenování u na¹eho dvorního veterináøe. A co dìlat kdy¾ u¾ Vá¹ pes displazii má? V¾dycky se dá nìco dìlat. Krokem èíslo jedna je zajistit, aby ani pejsek s nejvìt¹ím apetitem nemìl nadváhu, proto¾e ta by celý problém jen zhor¹ila. Kvalitní krmivo a správné dávkování jsou tedy samozøejmostí. Pak jsou tu potravní doplòky ve formì prá¹kù, které jsou sice na trhu jen nìkolik posledních let, ale u¾ staèily prokázat svou u¾iteènost. V dobì, kdy je pes bez bolestí je dobré zejména maximálnì podpoøit tvorbu a regeneraci kloubní chrupavky, k èemu¾ jsou napøíklad pøípravky z øady Caniviton. Star¹ím psù s problémy s pohyblivostí (a to nejen kvùli displazii) je urèen pøípravek Arthro Fit, který je tzv. 2 v 1 - vý¾iva a tlumení bolesti. Opìt je dùle¾itý pohyb. "Uvolnìnost kloubu se dá do jisté míry "dohnat" zpevnìním okolního svalstva. Ov¹em v¾dy je tøeba najít rovnováhu mezi omezovním psa "proto¾e je pøece nemocný" a tvrzením, ¾e "vypadá, ¾e mu pohyb nevadí". Vadí. Displazie je záludná v tom, ¾e se dlouho nemusí projevovat vùbec a pak to jde "rychle z kopce". Navíc jsou labradoøi opravdovými hrdiny a bolest (jakoukoli) èasto dlouho vùbec nedávají znát. Urèitì tedy není dobré nechat psa bì¾et podél kola, kdy¾ se vydáte na túru. Lep¹í jsou krat¹í procházky a èastìji a vyvarovat se bìhání a skákání po tvrdém povrchu (beton). Opìt - plavání je ideální, ov¹em pozor na pøíli¹ studenou vodu. Labradoøi jsou prostì labradoøi a nad¹enì se vrhnou do horské øíèky uprostøed zimy. Úsudek je tedy pøedev¹ím na Vás a vìzte, ¾e kdy¾ se chce, tak se dá zvládnout cokoli. Z na¹í zku¹enosti je ov¹em nejlep¹í problémùm pøedcházet tak, aby nevznikly vùbec. Pøejeme Vám i Va¹emu pejskovi pevné zdraví! |
|