Labradorský retriever

Chovatelská stanice labradorských retrieverů "Z bohyne lovu CS"
Hana a Petr Pirnerovi, Starý Plzenec  
 
 

Displazie kyčelních kloubů

Tímto článkem bychom Vám chtěli osvětlit některé mýty ohledně displazie kyčelních kloubů u labradorských retrieverů. Mnozí chovatelé o ní nemluví vůbec, my děláme vše proto, abychom tomuto onemocnění u našich štěňat předešli.

"Displazie kyčelního kloubu je v současné době velmi rozšířené onemocnění u psů a to i přes 25 letou snahu veterinárních lékařů a chovatelů o snížení a kontrolu výskytu tohoto onemocnění v populaci řady plemen psů. Displazie kyčelních kloubů je onemocnění nejvíce se vyskytující u velkých težkých plemen a přiležitostně také u plemen malých. Displazie je u psa vývojovým (nikoli vrozeným) onemocněním s polygenní dědičností, vznikající během růstu a může se vyskytnout na jakékoli kosti a vést tak k poruchám vývoje kloubu loketního, kolenního, ramenního nebo kyčelního.

Displazii kyčelního kloubu můžeme definovat jako abnormální utváření kyčelní jamky a hlavice stehenní kosti u geneticky presdisponovaných jedinců, které se projevuje jeho instabilitou a následným vývojem patologických změn na všech strukturách kloubu. Statisticky je výskyt stejný u samic a samců."

MVDr. Milan Snášil, Csc.

Tolik tedy slovo odborníka a teď se Vám to pokusíme trochu laicky ozřejmit. Jak vidíte na obrázcích, kloub u nemocného psa nesedí v jamce "napevno", jeho pohyb je uvolněný a časem způsobuje zduřeniny a trhlinky v chrupavce, šlachách či dalších orgánech s kloubem v těsném sousedství. Důležité je to slovo "časem", protože i psi s velmi špatnou displazií často neprojevují žádné příznaky až do stáří, kdy pro ně začne být pohyb nepříjemný a bolestivý. Při zjištění v pozdním věku, kdy už nastaly ony "patologické změny", je léčba drahá a málo úspěšná. Nejdůležitější tedy je postavit se k tomuto faktu čelem a podniknout správné preventivní kroky.

Začínáme pečlivým sledováním genetických predispozic po několik generací nazpět a správným výběrem rodičů. Jak známo, geny mají tendenci jít "obskočmo" po generacích a proto není nejvhodnějším řešením zakoupit štěně, jehož oba rodiče měli nulovou displazii. Důležití jsou proto také prarodiče i praprarodiče Vašeho štěňátka. Zdůrazňujeme, že se jedná o predispozice (náchylnost), nikoli vrozenou genetickou vadu.

Dalším důležitým krokem je správná péče jak o rodiče, tak o štěňátka a to také v době, kdy už ho máte doma. Zdraví svého psa máte plně v rukou Vy a sebelepší předci nepomohou. Protože labradoři se řadí do rizikové skupiny větších a těžších plemen, rozhodně se vyplatí investovat do kvalitního krmiva a to zejména v kritickém prvním roce života, kdy pes potřebuje živiny specifické pro bezproblémový růst. Odzkoušeno máme krmivo Happy Dog Junior Croq GR 23, které bylo vyvinuto právě pro tyto účely. Neméně důležitý je také dostatek pohybu. Velmi doporučujeme zejména plavání, při kterém vyvíjející se kostra nemusí tlumit nárazy jako je tomu například u běhu. Labradoři je navíc přímo milují.

Protože displazie vzniká v období růstu (čím překotnější tím hůře), nemůžeme Vám (my ani jiný chovatel) zajistit, že prodané 7-8 týdenní štěně displazii nebude mít. To se pozná s jistotou přibližně v 1 roce stáří podle RTG. Zastáváme názor, že prevence je vždycky lepší než léčba, ale pokud by Vaše štěně displazii přece jen mělo, musíte o tom vědět a to co nejdříve. Kvůli včasnému odhalení displazie u mladých psů pro své klienty pořádáme "hromadné" rentgenování u našeho dvorního veterináře.

A co dělat když už Váš pes displazii má? Vždycky se dá něco dělat. Krokem číslo jedna je zajistit, aby ani pejsek s největším apetitem neměl nadváhu, protože ta by celý problém jen zhoršila. Kvalitní krmivo a správné dávkování jsou tedy samozřejmostí. Pak jsou tu potravní doplňky ve formě prášků, které jsou sice na trhu jen několik posledních let, ale už stačily prokázat svou užitečnost. V době, kdy je pes bez bolestí je dobré zejména maximálně podpořit tvorbu a regeneraci kloubní chrupavky, k čemuž jsou například přípravky z řady Caniviton. Starším psů s problémy s pohyblivostí (a to nejen kvůli displazii) je určen přípravek Arthro Fit, který je tzv. 2 v 1 - výživa a tlumení bolesti.

Opět je důležitý pohyb. "Uvolněnost kloubu se dá do jisté míry "dohnat" zpevněním okolního svalstva. Ovšem vždy je třeba najít rovnováhu mezi omezovním psa "protože je přece nemocný" a tvrzením, že "vypadá, že mu pohyb nevadí". Vadí. Displazie je záludná v tom, že se dlouho nemusí projevovat vůbec a pak to jde "rychle z kopce". Navíc jsou labradoři opravdovými hrdiny a bolest (jakoukoli) často dlouho vůbec nedávají znát. Určitě tedy není dobré nechat psa běžet podél kola, když se vydáte na túru. Lepší jsou kratší procházky a častěji a vyvarovat se běhání a skákání po tvrdém povrchu (beton). Opět - plavání je ideální, ovšem pozor na příliš studenou vodu. Labradoři jsou prostě labradoři a nadšeně se vrhnou do horské říčky uprostřed zimy.

Úsudek je tedy především na Vás a vězte, že když se chce, tak se dá zvládnout cokoli. Z naší zkušenosti je ovšem nejlepší problémům předcházet tak, aby nevznikly vůbec. Přejeme Vám i Vašemu pejskovi pevné zdraví!

Ukázka RTG zdravého kyčelního kloubu

RTG kloubu postiženého displazií

Tvar okraje stříšky:
A) Obloukovitý

Tvar okraje stříšky:
B) hrbolovitý

A) Ventrální acetabulátní okraj
B) Dorsální acetabulární okraj
C) Typický znak 1. stupně, širší mediální úsek kloubní štěrbiny

Coxarthrósa:
A) Exostósa
B) Osteofyty v úponu kloubního pouzdra
C) Širší, sklerotisovaný, zvlněný ventrální acetabulární okraj
D) Zobáček spodního okraje

Zde najdete přehled číselných označení stupňů displazie kyčelních kloubů ve vztahu k uchovnění psa.

 

 

 
 
Pomocné tlapky o. p. s. - asistenční psi pro zdravotně postižené
© 2007-2018 Hana Pirnerová, V. Kratochvíla 1073, 332 02 Starý Plzenec, IČ: 48334243, tel: 724 279 599