Epilepsie se sice v naší chovatelské stanici nevyskytuje, ale začínající chovatelé se na nás často obrací s dotazy na toto téma. Poprosili jsme proto našeho "vrchního veterináře" MVDr. Petra Böhma vedilab.cz, aby nám tuto problematiku přiblížil.
Jako epilepsie je mezi chovatelskou veřejností označován stav, kdy zvíře prodělá záchvat doprovázený křečovitými stavy různé intenzity. Je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny tyto záchvaty jsou způsobené epilepsií v pravém slova smyslu, a proto je lépe je označovat jako tzv.epileptiformní (epilepsii podobné) stavy. V zásadě můžeme uplatnit dělení do tří skupin podle původu vzniku:
1. |
Idiopatická epilepsie - je epilepsií v pravém slova smyslu, kdy záchvaty jsou způsobené nám neznámou příčinou a vycházejí z centrální nervové soustavy (mozku) |
2. |
Získaná epilepsie - jedná se o epilepsii, která je způsobena konkrétní příčinou, jako jsou např.nádory mozku, úrazy hlavy, cévně - mozkové příhody atd. |
3. |
Epileptiformní záchvaty - jsou stavy, které nemají svůj původ primárně v mozku, ale jsou způsobené metabolickými, případně toxickými vlivy, které vznikají např. při poruchách jater, ledvin atd. |
V řadě případů je velmi složité i pro veterinárního lékaře vyslovit diagnozu epilepsie. Vlastní projev totiž může být omezen na velice nepatrné a nenápadné příznaky, jako je chvilkový nevidomý výraz, lehké záškuby končetin či jiných částí těla atd. Soustředím se proto na "klasickou" formu epilepsie, která probíhá zhruba ve čtyřech stádiích.
V prvním stadiu, které nastupuje řádově několik hodin až dní před vlastním záchvatem, můžeme vypozorovat změny v chování jako je vystrašenost, zalézání na skrytá místa, ztráta poslušnosti atd.Tato fáze nemusí být vůbec zřetelná a většinou ujde naší pozornosti.
Druhé stadium navazuje většinou plynule na první a je charkterizováno prohloubením příznaků popsaných v první fázi.
Ve třetím stadiu vzniká vlastní záchvat, který může být různé intenzity od jemných záškubů těla nebo jeho jednotlivých částí až po těžký záchvat doprovázený ztrátou vědomí, intenzivním sliněním, samovolným pomočením a pokálením atd. Tento stav může trvat různě dlouhou dobu (většinou se jedná o sekundy až minuty, v ojedinělých případech to mohou být i hodiny).
Čtvrté stadium nastupuje bezprostředně po vlastím záchvatu a je doprovázeno většinou určitou zmateností, vystrašeností atd. Projevy jsou opět velmi individuální a jejich intezita závisí na celé řadě dalších okolností. Toto stadium trvá řádově hodiny až dny.
Poté následuje období, kdy se zvíře chová naprosto normálně. Toto období může být různě dlouhé (dny až měsíce) .
V každém případě, pokud váš pes trpí výše zmíněnými symptomy, je nezbytně nutné navštívit veterinárního lékaře, který, pokud je to možné, stanoví co nejpřesnější diagnózu a následnou adekvátní terapii. Úspěch případné léčby je velmi závislý na vyvolávající příčině, proto stavy vyvolané například nádory mozku budou mít prognozu velice špatnou, naproti tomu celá řada metabolických poruch je řešitelná velice efektivně.
Velmi důležité je také vědět, že zvířata trpící epilepsií by neměla být zařazována do plemenitby, protože například u labradorského a zlatého retrívra byla prokázána genetická fixace a je zde tudíž riziko přenosu tohoto velmi nepříjemného onemocnění na potomstvo.