Epilepsie se sice v na¹í chovatelské stanici nevyskytuje, ale zaèínající chovatelé se na nás èasto obrací s dotazy na toto téma. Poprosili jsme proto na¹eho "vrchního veterináøe" MVDr. Petra Böhma vedilab.cz, aby nám tuto problematiku pøiblí¾il.
Jako epilepsie je mezi chovatelskou veøejností oznaèován stav, kdy zvíøe prodìlá záchvat doprovázený køeèovitými stavy rùzné intenzity. Je potøeba zdùraznit, ¾e zdaleka ne v¹echny tyto záchvaty jsou zpùsobené epilepsií v pravém slova smyslu, a proto je lépe je oznaèovat jako tzv.epileptiformní (epilepsii podobné) stavy. V zásadì mù¾eme uplatnit dìlení do tøí skupin podle pùvodu vzniku:
1. |
Idiopatická epilepsie - je epilepsií v pravém slova smyslu, kdy záchvaty jsou zpùsobené nám neznámou pøíèinou a vycházejí z centrální nervové soustavy (mozku) |
2. |
Získaná epilepsie - jedná se o epilepsii, která je zpùsobena konkrétní pøíèinou, jako jsou napø.nádory mozku, úrazy hlavy, cévnì - mozkové pøíhody atd. |
3. |
Epileptiformní záchvaty - jsou stavy, které nemají svùj pùvod primárnì v mozku, ale jsou zpùsobené metabolickými, pøípadnì toxickými vlivy, které vznikají napø. pøi poruchách jater, ledvin atd. |
V øadì pøípadù je velmi slo¾ité i pro veterinárního lékaøe vyslovit diagnozu epilepsie. Vlastní projev toti¾ mù¾e být omezen na velice nepatrné a nenápadné pøíznaky, jako je chvilkový nevidomý výraz, lehké zá¹kuby konèetin èi jiných èástí tìla atd. Soustøedím se proto na "klasickou" formu epilepsie, která probíhá zhruba ve ètyøech stádiích.
V prvním stadiu, které nastupuje øádovì nìkolik hodin a¾ dní pøed vlastním záchvatem, mù¾eme vypozorovat zmìny v chování jako je vystra¹enost, zalézání na skrytá místa, ztráta poslu¹nosti atd.Tato fáze nemusí být vùbec zøetelná a vìt¹inou ujde na¹í pozornosti.
Druhé stadium navazuje vìt¹inou plynule na první a je charkterizováno prohloubením pøíznakù popsaných v první fázi.
Ve tøetím stadiu vzniká vlastní záchvat, který mù¾e být rùzné intenzity od jemných zá¹kubù tìla nebo jeho jednotlivých èástí a¾ po tì¾ký záchvat doprovázený ztrátou vìdomí, intenzivním slinìním, samovolným pomoèením a pokálením atd. Tento stav mù¾e trvat rùznì dlouhou dobu (vìt¹inou se jedná o sekundy a¾ minuty, v ojedinìlých pøípadech to mohou být i hodiny).
Ètvrté stadium nastupuje bezprostøednì po vlastím záchvatu a je doprovázeno vìt¹inou urèitou zmateností, vystra¹eností atd. Projevy jsou opìt velmi individuální a jejich intezita závisí na celé øadì dal¹ích okolností. Toto stadium trvá øádovì hodiny a¾ dny.
Poté následuje období, kdy se zvíøe chová naprosto normálnì. Toto období mù¾e být rùznì dlouhé (dny a¾ mìsíce) .
V ka¾dém pøípadì, pokud vá¹ pes trpí vý¹e zmínìnými symptomy, je nezbytnì nutné nav¹tívit veterinárního lékaøe, který, pokud je to mo¾né, stanoví co nejpøesnìj¹í diagnózu a následnou adekvátní terapii. Úspìch pøípadné léèby je velmi závislý na vyvolávající pøíèinì, proto stavy vyvolané napøíklad nádory mozku budou mít prognozu velice ¹patnou, naproti tomu celá øada metabolických poruch je øe¹itelná velice efektivnì.
Velmi dùle¾ité je také vìdìt, ¾e zvíøata trpící epilepsií by nemìla být zaøazována do plemenitby, proto¾e napøíklad u labradorského a zlatého retrívra byla prokázána genetická fixace a je zde tudí¾ riziko pøenosu tohoto velmi nepøíjemného onemocnìní na potomstvo.